Návody jak něco zapojit nebo složit moc nečtu, ale na pláč miminka bych ho ocenila. Před narozením potomka jsem hledala spoustu informací, stal se ze mě odborník na kočárky, pleny, kosmetiku, oblečení, kojení... Hltala jsem zkušenosti maminek s dětmi a brala si k srdci spoustu rad a doporučení. V hlavě mi třeba utkvělo, že poznám proč miminko pláče, že pláče jinak, když má hlad a jinak, když je počůrané.
A přišel střet s realitou a já jsem prostě nevěděla proč brečí. Plínka byla suchá, takže má asi hlad, kojení nepomáhalo, asi ho bolí bříško, má větry, pořád brečí, asi se znovu podívám do plínky, pořád nic, asi se mu chce spát, budu ho houpat, taky nezabírá, zkouším kojit, na chvilku je klid, má mokrou plínku, ach jo... a takhle pořád dokola. Cítila jsem se úplně neschopně.
Před narozením druhého syna jsem si přečetla e-book o bezplenkové metodě, který mi velmi pomohl, konečně jsem věděla proč pláče. V noci jsem se vyspala, protože na kojení neplakal vůbec, jen vrtěla hlavičkou a mlaskal pusinkou. Dozvěděla jsem se, že ještě před vykonáním potřeby, dává vědět, takže stačilo rozepnout plenku a chvilku počkat. Ušetřilo nám to spoustu nedorozumění.
U třetího syna to fungovalo úplně stejně.
O bezplenkové metodě jsem slyšela už u prvního dítěte, ale nějak mě to odrazovalo, myslela jsem si, že je miminko úplně bez plenek a já mám přece látkovky a to nemůže fungovat, to bych pořád něco jen prala a jak budu jako chodit ven a co na to lidi... Všechno se dá přizpůsobit a jsou období, kdy to prostě nemá cenu lámat přes koleno a ani nemusíte neustále čekat s nočníkem v ruce.
Kdo by ocenil návod k použití a je nějaká rada, která byla úplně mimo? Napište mi.