Odpověď by mohla být velice jednoduchá: podle složení. Tím to, ale teprve všechno začíná. Látkám, kterým je lépe se vyhnout, je velmi mnoho. Často se nežádoucí účinky složek kosmetiky projeví za delší dobu. Výrobci mohou používat konzervanty, které nejsou šetrné k pokožce, neb je použijí v povoleném množství. Takže vidíme na obalech přípravků, že obsahují např. 97 % složek přírodního původu. A rozhodně nestačí, že přípravek ohne silikone.
Chtěla bych se věnovat dvěma složkám, kterým se vyhýbám obloukem a nekupuji. První složkou je konzervant Methylisothiazolinone, který je úplně všude kolem nás: tekuté přípravky jako mýdlo, šampony, prostředky na nádobí, na praní, barvy na stěny, peníze, lepidla, klimatizace... Je to neurotoxický konzervant, způsobuje alergie až 15 % lidí, při dlouhodobém vystavování způsobuje prokazatelně těžké kontaktní reakce, čímž si doživotně narušíme imunitu.
Výrobci sice dají do lahvičky povolené množství, ale tuto dávku překročíme už ráno, kdy si umyjeme vlasy šamponem, osprchujeme se sprchovým gelem, použijeme tekuté mýdlo, nasnídáme se z nádobí umytého v prostředku na nádobí a oblečeme si oblečení vyprané v tekutém pracím prostředku.
Druhá složka je syntetický parfém. Parfém obsahuje až 200 různých složek, je toxický, ropného původu, něco co člověk nechce s ekzémem. Pokud se jedná o éterické oleje, ty jsou označeny hvězdičkou a jsou v pořádku, samozřejmě s ohledem na možné alergie.
Vzdát se vůní, je těžké, navozují nám příjemné pocity, ovlivňují náladu. Bohužel syntetické parfémy nám otupují čich, to že jsme na některou látku alergičtí, zjistíme později, až nás začne častěji bolet hlava nebo se začneme z oblíbeného parfému dusit. Když jsem přestala parfémy používat, vrátil se mi čich a třeba aviváž mi smrdí a cítím ji i z protějšího chodníku. Navíc, jestli si můžu vybrat, chci raději pít vodu čistou než parfémovou.
Jakým přípravkům dáváte přednost a zkoumáte složení prostředků, které používáte?